Vstup do politiky přináší první spory i podpory

    Před několika dny jste si mohli ode mne přečíst na mém facebooku: „Tak jsem prisel o prvniho "pseudopritele". Pred tremi lety mi nabidl prvni kandidaturu za jejich stranu (nebudu rikat jakou nechci jim delat reklamu, protoze to v Hradci musi vypadat), pak si na mne zase vzpomenul po trech letech a opet mi nabizel a prosil o podporu. Ja jsem mu odpovedel, ze nebudu mit opet zajem a cilil jsem mohutnemu stalkingu... Od te doby co zjistil ze vice sympatizuji s jinymi, jsem spatny, trapny az presel ke sprostarnam, protoze mam jiny nazor az si mne vyradil z pratel. Jsem tolerantni. Neveril jsem informacim o teto strane a tomto cloveku, ale zmylil jsem se. Pratele meli jste o nem pravdu Je fajn prijit o takove pratele“ (zkopírováno bez diakritiky z originálu psaném na mobilním telefonu)

    Od té doby slýchávám často, že jsem se zbláznil. Nečekám, že to lidí pochopí. Řada z nich za tím bude hledat kde co a přijde i řada zaručených (a zcela lživých informací), kterým samozřejmě i řada lidí uvěří a bude s radostí šířit dále.

    Každého člověka při jeho rozhodnutích však potěší slova podpory, protože bohužel většinou přichází opaky. Proto si dovolím zde poděkovat jednomu z přátel, kteří mne znají roky a kteří chápou, proč to skutečně dělám. Myslis to s tou politikou vazne? Protoze jestli ano, mas moji plnou podporu“, „Pavle jsi člověk, kterého si vážím, kterého se zeptám, když si sám nevím rady a hlavně férový chlap, takže ať už se uchytíš v komunální politice nebo půjdeš výš, držím Ti palce. Pokud by došlo i na parlamentní volby, půjdu Tě volit. Jen doufám, že Ti tam ten hnůj nezkazí pověst, o tom, že Tebe neohnou nepochybuju“ Ondřej Pěnička (uveřejněno se souhlasem pisatele)

        A tak děkuji Ondro. Víc než si myslíš si vážím slov podpory. A ostatním, co třeba i souhlasí mám malý vzkaz: Nenechte lidi, o kterých si myslíte, že jsou dobří, padnout. Bojují s větrnými mlýny. Bojují i za Vás a pokud prohrají, prohrajete i Vy, přestože to zprvu nepoznáte.